Za peníze se dá koupit cokoliv, a to je skvělé. Ovšem skvělé je to pochopitelně jenom pro ty, kdo mají takové peníze v dostatečném množství. Protože co je platné, že dávají finanční prostředky člověku netušené možnosti, když je dotyčný zrovna nemá, že? Kdo nemá tolik peněz, kolik by potřeboval, nemůže mít ani to, co by se za ně dalo pořídit.

Co z toho na první pohled vyplývá? Pochopitelně to, že ti, kdo nemají peníze, by měli oželet i jejich utrácení. Kdo něco nemá, nemůže to přece ani využívat.

Jenže ono to přece jenom tak prosté není. Když sice lidé nemají peníze, nemohou je utrácet, jenže oni je někdy přesto utrácet potřebují. Bez zaplacení by scházely nejen věci postradatelné, ale i ty, které by určitě nikomu neměly chybět. A tak se ti, kdo nejsou náležitě finančně zajištění, musí postarat, aby na tom byli lépe. A když už si třeba dost nevydělají, musí nevyhnutelně uvažovat aspoň o půjčce.

Takové půjčky mohou být pochopitelně někdy malé a lehce získatelné. Ale jsou tu i ti z nás, kteří potřebují půjčit peněz hodně, navíc třeba i s hodně dlouhou dobou splatnosti, aby je zvládli i vrátit. A takoví lidé pak jenom tak u nějakého poskytovatele půjček neuspějí.

Může takové peníze lidem nabídnout třeba banka? Jistě, že může. A také je nabízí. Jenže velké peníze se nabízejí jenom těm, kdo nabídnou velké záruky. A ne každý je schopen doložit vysoké příjmy, ne každý má čisté registry dlužníků, a tedy i dobrou finanční historii. A tak banky často žadatele odmítají.

A alternativou, na kterou se pak dá spolehnout, je hypotéka pro dlužníky, kterou si mohou vzít i ti, kdo nejsou dokonalí. Protože tady se ručí za vrácení vypůjčených peněz nemovitostí. A za takové situace půjčuje nebankovní společnost ochotně, protože ví, že své peníze zpět dostane. A je to tedy právě nebankovní společnost, na kterou by se měli nedokonalí majitelé nemovitostí obracet, když si potřebují půjčit.